CZ
DE
EN
RUJeště před dvěma dekádami byla mnohá místa v Praze vnímána jako „mezery v mapě“. Nevyužité areály po továrnách, skladech nebo nákladních vlečkách působily jako rezidua minulosti – často neprostupné, zanedbané a bez jasného směru. Dnes se však tato místa stávají klíčovým polem pro rozvoj Prahy. Mění se v živé obytné čtvrti, kulturní zóny či veřejné prostory a přitom si zachovávají otisk své průmyslové minulosti.
Vysočany
Vysočany bývaly symbolem těžkého průmyslu. Oblast mezi stanicemi Kolbenova a Hloubětín byla po desetiletí součástí rozsáhlého areálu ČKD. Po útlumu výroby však přišel urbanistický útlum – rozsáhlé haly osiřely a celé území stagnovalo. Změna nastává až v posledních letech, a to s nebývalou intenzitou.
Jedním z nejvýraznějších projektů jsou Čtvrť Emila Kolbena nebo SUOMI Hloubětín, kde vznikají stovky nových bytových jednotek. Architekti a urbanisté zde kladou důraz na propojení se stávající dopravní infrastrukturou, začlenění zelených prvků i dostatek veřejného prostoru. Významné je i to, že celá transformace probíhá s ohledem na původní průmyslový ráz – ten se odráží i v architektonických detailech nebo volbě materiálů.
Modřany
Na jihu města se podobný příběh odehrává v Modřanech, kde se z průmyslového pobřeží Vltavy a bývalého cukrovaru stává nový městský blok. Ačkoliv zdejší industriální historie nebyla tak těžkého rázu jako v případě Vysočan, její přítomnost byla neméně určující. Opuštěný areál mezi železniční tratí a Vltavou desítky let nevyužíval svůj potenciál.
Projekt Modřanský cukrovar tento prostor otevírá veřejnosti i novým obyvatelům. Důležitou součástí je orientace na řeku – součástí projektu je nábřežní promenáda, cyklostezka i komunitní vybavenost. Architekti se snažili zachovat fragmenty původních struktur, například část komínů či obrys někdejších hal, které tvoří vizuální kotvu nového veřejného prostoru.
Radlice
Radlice, klidná část mezi Smíchovem a Košíři, bývaly dlouho urbanisticky přehlíženy. Složitý terén, nedostatečná infrastruktura a zanedbané industriální prostory bránily většímu rozvoji. V posledních letech se však i tato část dočkala pozornosti, a to především díky projektu DOK Radlice.
Zdejší proměna ukazuje, jak může nová výstavba pracovat s přirozeným reliéfem místa. Architekti zvolili specifický přístup – místo plošné výstavby využívají terénní modelaci k vytvoření jednotlivých rezidenčních celků, které do prostředí přirozeně zapadají. Vzniká zde tichá, rezidenční čtvrť, která doplňuje městskou strukturu bez narušení jejího rytmu.
Smíchov
Jiný přístup lze sledovat na Smíchově, konkrétně v lokalitě bývalého lihovaru. Zdejší projekt, jednoduše nazvaný Lihovar, pracuje výrazně s kulturním a komunitním aspektem. Na místě opuštěného areálu vzniká čtvrť, která má nabídnout nejen bydlení, ale i kulturní a veřejné funkce. Dochované části původního industriálního objektu jsou integrovány do nového urbanistického návrhu.
Zajímavý je i způsob práce s betonovými konstrukcemi bývalého provozu – namísto demolice dochází k jejich reinterpretaci. Budoucí galerie, kavárny či komunitní prostory vycházejí ze struktury původních výrobních hal. Výsledkem je místo, které má ambici nebýt jen obytnou zónou, ale i novým kulturním bodem na mapě Prahy 5.
Libeň a Holešovice
Na pomezí Libně a Holešovic probíhá jedna z nejdynamičtějších přeměn bývalých brownfieldů. Území podél Rohanského ostrova, kde se dříve rozkládaly skladové areály, přístaviště a technické zázemí, se postupně proměňuje v moderní městskou zónu.
Zatímco Karlín už své znovuzrození zažil po povodních roku 2002, Libeň a východní část Holešovic teprve vstupují do této fáze. Z hlediska urbanistického jde o jedno z největších území v Praze s potenciálem nabídnout nové bydlení, pracovní místa i kvalitní veřejný prostor.
Co jsou to brownfieldy?
Pod pojmem brownfield se rozumí nevyužívané nebo zanedbané pozemky, často s industriální minulostí –bývalé továrny, sklady, nádraží či vojenské areály. Na rozdíl od greenfieldů, tedy dosud nezastavěných ploch, představují brownfieldy už jednou využité území, které čeká na své nové využití. V městském plánování jde o strategická místa, která mohou nabídnout bydlení, veřejný prostor nebo kulturní funkci.
Město, které čte mezi řádky
Příběhy pražských brownfieldů ukazují, že transformace města nemusí znamenat jen výstavbu nových čtvrtí. Jde o proces, který v ideálním případě spojuje paměť místa s potřebami současnosti – propojuje staré s novým, industriální s obytným, a mění včerejší „bílá místa“ v aktivní části městské struktury.
Dnešní Praha už není městem, které jen roste na periferii. Mění se i uvnitř. A právě brownfieldy se stávají zrcadlem toho, jak kvalitní může být městská transformace, když se jí věnuje dostatek pozornosti – odborné, občanské i politické.
Smíchov je jednou z nejdynamičtějších pražských čtvrtí. Dříve industriální zóna plná továren a skladů, dnes živé městské centrum, kde se historie mísí s moderní architekturou, pracovní ruch s relaxem a tradiční hospody s designovými kavárnami. Pokud hledáte místo, které má autentickou atmosféru, skvělou dostupnost a širokou nabídku služeb, Smíchov vás určitě zaujme – a možná i chytí za srdce.
Perfektní dostupnost a poloha v srdci Prahy
Smíchov leží na levém břehu Vltavy a má vynikající spojení s ostatními částmi města. Stanice metra B Anděl, několik tramvajových linek, vlakové nádraží Praha-Smíchov i cyklostezky podél řeky zajišťují, že se odtud dostanete kamkoli rychle a pohodlně. Díky blízkosti centra města, ale i zeleným plochám na okraji, je Smíchov ideálním místem pro každodenní život.
Obchodní a kulturní centrum Nový Smíchov je zároveň skvělým zázemím pro práci, nákupy i volný čas – v pěší vzdálenosti najdete kanceláře, školy, parky, obchody i nespočet kaváren a restaurací.
Kde se zastavit na kávu, brunch nebo drink
Smíchov dneska není jen tradiční pivní čtvrť – rychle se proměňuje v místo plné stylových kaváren, foodmarketů a barů. Na skvělou kávu a něco malého k snědku zajděte do Cyber Café nebo do Kavárny co hledá jméno na Andělu, kde vládne pohodová atmosféra a industriální design. Milovníky moderní gastronomie potěší Manifesto Market Anděl, kde pod širým nebem najdete street food z celého světa i skvělé koktejly. Na brunch nebo snídani si zajděte do Café Lounge – stylového bistra kousek od řeky.
Kultura, sport a relax – všechno na dosah
Smíchov má výraznou kulturní stopu. Najdete tu multikina, divadla i menší galerie. Oblíbeným cílem je například MeetFactory – centrum současného umění v industriálním prostoru bývalé továrny. Pokud dáváte přednost přírodě, jen pár minut Vás dělí od Petřínských sadů nebo Kinského zahrady – ideálních míst pro běhání, pikniky nebo procházky s dětmi.
Rodiny ocení širokou nabídku školek, prestižních škol, sportovišť a kroužků. Pro děti je tu spousta hřišť, dětských skupin a aktivit. Navíc je Smíchov plný bezpečných, příjemných ulic a parků, takže se zde dobře žije i těm nejmenším.
Smíchov: Pracovní příležitosti a moderní bydlení
Smíchov je skvělým místem i pro freelancery a všechny, kdo pracují na dálku. V okolí Anděla najdete několik moderních coworkingových center – například Spaces Smíchov, Flexi Office nebo Regus Zlatý Anděl. A pokud preferujete uvolněnější atmosféru, pohodové kavárny kolem Anděla nebo Smíchovské náplavky skvěle poslouží jako neformální pracovní základna s Wi-Fi a výběrovou kávou.
Rozvoj Smíchova nekončí. Rostou zde nové administrativní budovy i moderní rezidenční projekty, které citlivě navazují na charakter čtvrti. Nově vznikající čtvrť Smíchov City změní tvář této části Prahy a nabídne ještě více možností pro bydlení, práci i volný čas.
Proč bydlet na Smíchově?
Chcete bydlet právě tady? Napište nám – a zjistěte, co všechno Vám Smíchov může nabídnout.
Pokud vás Smíchov zaujal, doporučujeme podívat se na projekt Lihovar Smíchov nebo DOK Radlice. Na našem webu najdete aktuální nabídku volných bytů nejen na Smíchově – rádi vám pomůžeme najít ten pravý.
Hledání nového domova je pro mnohé rodiny čím dál náročnější výzvou. Ceny bytů v Praze neúprosně rostou, zatímco jejich plocha se zmenšuje. Analýza společnosti Home Portal ukazuje, že například za 12,5 milionu korun – tedy částku odpovídající průměrné ceně prostornějšího bytu v hlavním městě – lze pořídit také rodinný dům se zahradou jen pár minut za Prahou. Rozdíl v užitné hodnotě je výrazný a stále více domácností proto zvažuje život za městem jako rovnocennou alternativu k městskému bytu.
Dostupnost většího bytu v novostavbě v Praze je v posledních letech omezená. Současné jednotky 3+kk často nepřesahují 80 m², a pokud rodina potřebuje prostor alespoň o velikosti 90 m², musí hledat pečlivě – těchto bytů na trhu totiž výrazně ubývá. Byty s nadstandardní metráží nad 120 m² se pak nejčastěji objevují v podobě střešních penthousů, které bývají v rámci developerského projektu považovány za prémiové jednotky. Jejich cena pak zpravidla překračuje hranici 20 milionů korun.
„Zájem o větší byty v Praze stále existuje, ale nabídka se v posledních letech tenčí a ceny rostou rychleji, než je pro většinu rodin udržitelné. Už to není otázka komfortu, ale často také finančního limitu,“ uvedl Jan Vitvera, ředitel společnosti Home Portal.
I přes vysoké pořizovací náklady však byt v Praze přináší benefity, které nelze opomenout: výbornou dopravní dostupnost, pestrou nabídku služeb, škol i pracovních příležitostí a bezprostřední kontakt s městským životem. Dobrým příkladem je třeba developerský projekt D.O.K. Radlice, který je pro rodiny ideální nejen protože nabízí jednotky s výměrou nad 80 m², ale také svou strategickou adresou přímo u stanice metra B, což zajištuje spojení do centra za pár minut.
Rodiny, které však touží po větším prostoru, soukromí a možnosti trávit čas venku na zahradě, nacházejí řešení v podobě rodinného domu mimo město. V nových developerských projektech v blízkém okolí Prahy najdete nejčastěji domy v rozmezí 11 – 16 milionů korun. Například v projektu Alterna v obci Sluštice, zaplatíte za nový jednopatrový dům o 105 m² s pozemkem 439 m² celkem 11,6 milionu Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o hotové stavby, odpadá řada starostí se stavebním procesem, což je pro řadu rodin podstatný argument.
Dnešní příměstské obce už dávno nejsou „spaním za městem“. Kvalitní infrastruktura, školky, školy, obchody i zdravotnická zařízení tvoří standard, který se v mnoha ohledech přibližuje městskému komfortu. Nezanedbatelnou výhodou zůstává také větší klid a kontakt s přírodou.
„V posledních letech sledujeme posun v prioritách – prostor a kvalita života začínají v rozhodování převažovat nad adresou. Dům za městem už není kompromisem, ale vědomou volbou,“ doplnil Vitvera.
Vedle hotových developerských domů zůstává alternativou i cesta vlastní výstavby. Na první pohled nabízí nejvíce svobody – dům si lze navrhnout na míru, přizpůsobit prostor vlastním potřebám i estetickému vkusu. Ve skutečnosti ale jde o nejnáročnější a často nejméně předvídatelnou variantu.
Největší zátěž hned na začátku představuje pořízení pozemku. V okolí Prahy se jeho cena pohybuje mezi 5 až 10 miliony korun v závislosti na lokalitě. Průměrná cena za m² podle analýzy Home Portal dosahuje 6 330 Kč, v atraktivnějších oblastech ale není výjimkou ani dvojnásobek.
S pozemkem výdaje nekončí – pokud nejsou zavedeny inženýrské sítě, je třeba počítat s dalšími náklady ve výši několika set tisíc až 1,5 milionu korun. K tomu se přidává časová náročnost projektování, získávání povolení a samotného řízení stavby. Výsledná investice i délka realizace se tak snadno mohou vzdálit původním plánům.
