30. července 2025

Z továren na čtvrti: Využití pražských brownfieldů mění podobu města

Ještě před dvěma dekádami byla mnohá místa v Praze vnímána jako „mezery v mapě“. Nevyužité areály po továrnách, skladech nebo nákladních vlečkách působily jako rezidua minulosti – často neprostupné, zanedbané a bez jasného směru. Dnes se však tato místa stávají klíčovým polem pro rozvoj Prahy. Mění se v živé obytné čtvrti, kulturní zóny či veřejné prostory a přitom si zachovávají otisk své průmyslové minulosti.

Vysočany

Vysočany bývaly symbolem těžkého průmyslu. Oblast mezi stanicemi Kolbenova a Hloubětín byla po desetiletí součástí rozsáhlého areálu ČKD. Po útlumu výroby však přišel urbanistický útlum – rozsáhlé haly osiřely a celé území stagnovalo. Změna nastává až v posledních letech, a to s nebývalou intenzitou.

Jedním z nejvýraznějších projektů jsou Čtvrť Emila Kolbena nebo SUOMI Hloubětín, kde vznikají stovky nových bytových jednotek. Architekti a urbanisté zde kladou důraz na propojení se stávající dopravní infrastrukturou, začlenění zelených prvků i dostatek veřejného prostoru. Významné je i to, že celá transformace probíhá s ohledem na původní průmyslový ráz – ten se odráží i v architektonických detailech nebo volbě materiálů.

Modřany

Na jihu města se podobný příběh odehrává v Modřanech, kde se z průmyslového pobřeží Vltavy a bývalého cukrovaru stává nový městský blok. Ačkoliv zdejší industriální historie nebyla tak těžkého rázu jako v případě Vysočan, její přítomnost byla neméně určující. Opuštěný areál mezi železniční tratí a Vltavou desítky let nevyužíval svůj potenciál.

Projekt Modřanský cukrovar tento prostor otevírá veřejnosti i novým obyvatelům. Důležitou součástí je orientace na řeku – součástí projektu je nábřežní promenáda, cyklostezka i komunitní vybavenost. Architekti se snažili zachovat fragmenty původních struktur, například část komínů či obrys někdejších hal, které tvoří vizuální kotvu nového veřejného prostoru.

Radlice

Radlice, klidná část mezi Smíchovem a Košíři, bývaly dlouho urbanisticky přehlíženy. Složitý terén, nedostatečná infrastruktura a zanedbané industriální prostory bránily většímu rozvoji. V posledních letech se však i tato část dočkala pozornosti, a to především díky projektu DOK Radlice.

Zdejší proměna ukazuje, jak může nová výstavba pracovat s přirozeným reliéfem místa. Architekti zvolili specifický přístup – místo plošné výstavby využívají terénní modelaci k vytvoření jednotlivých rezidenčních celků, které do prostředí přirozeně zapadají. Vzniká zde tichá, rezidenční čtvrť, která doplňuje městskou strukturu bez narušení jejího rytmu.

Smíchov

Jiný přístup lze sledovat na Smíchově, konkrétně v lokalitě bývalého lihovaru. Zdejší projekt, jednoduše nazvaný Lihovar, pracuje výrazně s kulturním a komunitním aspektem. Na místě opuštěného areálu vzniká čtvrť, která má nabídnout nejen bydlení, ale i kulturní a veřejné funkce. Dochované části původního industriálního objektu jsou integrovány do nového urbanistického návrhu.

Zajímavý je i způsob práce s betonovými konstrukcemi bývalého provozu – namísto demolice dochází k jejich reinterpretaci. Budoucí galerie, kavárny či komunitní prostory vycházejí ze struktury původních výrobních hal. Výsledkem je místo, které má ambici nebýt jen obytnou zónou, ale i novým kulturním bodem na mapě Prahy 5.

Libeň a Holešovice

Na pomezí Libně a Holešovic probíhá jedna z nejdynamičtějších přeměn bývalých brownfieldů. Území podél Rohanského ostrova, kde se dříve rozkládaly skladové areály, přístaviště a technické zázemí, se postupně proměňuje v moderní městskou zónu.

Zatímco Karlín už své znovuzrození zažil po povodních roku 2002, Libeň a východní část Holešovic teprve vstupují do této fáze. Z hlediska urbanistického jde o jedno z největších území v Praze s potenciálem nabídnout nové bydlení, pracovní místa i kvalitní veřejný prostor.

Co jsou to brownfieldy?

Pod pojmem brownfield se rozumí nevyužívané nebo zanedbané pozemky, často s industriální minulostí –bývalé továrny, sklady, nádraží či vojenské areály. Na rozdíl od greenfieldů, tedy dosud nezastavěných ploch, představují brownfieldy už jednou využité území, které čeká na své nové využití. V městském plánování jde o strategická místa, která mohou nabídnout bydlení, veřejný prostor nebo kulturní funkci.

Město, které čte mezi řádky

Příběhy pražských brownfieldů ukazují, že transformace města nemusí znamenat jen výstavbu nových čtvrtí. Jde o proces, který v ideálním případě spojuje paměť místa s potřebami současnosti – propojuje staré s novým, industriální s obytným, a mění včerejší „bílá místa“ v aktivní části městské struktury.

Dnešní Praha už není městem, které jen roste na periferii. Mění se i uvnitř. A právě brownfieldy se stávají zrcadlem toho, jak kvalitní může být městská transformace, když se jí věnuje dostatek pozornosti – odborné, občanské i politické.

Nejčtenější
1. srpna 2025

Z pražské nabídky mizí funkční byty pro rodiny. Trh preferuje malé jednotky a investory

Praha letos směřuje k rekordnímu počtu prodaných bytů, ale rodiny z tohoto boomu těží stále méně. Cenová dostupnost, dispozice i velikost bytů totiž stále méně odpovídají potřebám rodinného bydlení. Ačkoliv zájem o větší byty přetrvává, většina domácností na ně nedosáhne — a nabídka se mezitím dál orientuje na menší byty pro jednotlivce, páry nebo investory….

Číst článek
19. srpna 2025

Jak funguje DPH u nemovitostí a změny od července 2025

DPH u nemovitostí je téma, které dokáže pořádně zamotat hlavu. Zatímco u běžného nákupu zboží je jasné, že daň platíte v ceně každého produktu, u bytů, domů nebo pozemků to tak jednoduché není. Záleží na tom, zda jde o novostavbu nebo starší dům, jestli je prodávající developer nebo běžná fyzická osoba, zda proběhla velká rekonstrukce,…

Číst článek
Nové projekty do Vašeho e-mailu

Přihlaste se k odběru newsletter a získejte přednostně informace.

    Odesláním formuláře souhlasím se zpracováním osobních údajů.