Češi neradi dojíždějí za prací. Roste počet projektů, které spojují kanceláře a byty
Češi oproti jiným národům neradi dojíždějí za prací. V rámci Prahy, kde ve špičce z jednoho konce města na druhý trvá projet hodinu nezávisle na druhu přepravy, se tak čím dal častěji objevují developerské projekty, které spojují kanceláře s bytovou výstavbou. Jen aktuální rozestavěné projekty na pražský trh přinesou v pěti letech přes 2 tisíce bytů stavěných spolu s kancelářskými budovami. To je přibližně dvojnásobek toho, co se v tomto segmentu postavilo za předchozí období.
„Koupě bytu v developerském projektu, který spojuje bydlení, kanceláře i obchodní prostory je nasnadě. Kvalitní kancelářské budovy se v Praze staví v dobře dostupných částech města s nadstandardní infrastrukturou, developeři budovy vybavují obchodními jednotkami a dbá se na kvalitu stavby. Trend je očividný pohledem na plánované byty, které se nabízí většinou k prodeji, ale i pronájmu,“ říká Jan Vitvera, obchodní ředitel společnosti Home Portal.
Jedním z prvních větších developerských projektů, kde se dalo pořídit i bydlení, byl projekt Brumlovka, ve kterém se však nacházela jen přibližně stovka bytů. Za období přibližně sedmi let do minulosti se tak postavila přibližně polovina bytů v tomto segmentu, které se plánují na aktuální pětileté období. Většina bytů jde přitom do prodeje, ačkoliv například u projektu AFI Karlín jde všech 640 jednotek do nájmu.
„Byty v komerční oblasti jsou zajímavé i pohledem investora, který bude nemovitost kupovat. Kanceláře ve vyšším standardu si pronajímají kvalitní firmy, logicky si tak úspěšní zaměstnanci mohou připlatit za nájem bytu, který mají v dochozí pěší vzdálenosti od své práce. Navíc cena nemovitostí v tomto typu lokalit dlouhodobě roste. Výhodou pak v některých případech může být i správa nemovitosti, kterou zajistí vlastník kancelářské budovy. Vlastníkovi bytu tak odpadá často složitý servis,“ dodává Jan Vitvera.
Vývoj developerských projektů, které propojují práci a bydlení, odráží nejen změnu v pracovních preferencích občanů, ale i posun v samotném konceptu moderního městského života. Tato architektonická řešení tak nejen minimalizují čas a stres spojený s dojížděním, ale také vytvářejí komunitní prostředí, kde se lidé mohou snadno propojovat a sdílet své zkušenosti. Navíc, v době, kdy se společnost stále více zaměřuje na udržitelnost a snižování dopravní zátěže, představují tyto projekty ekologičtější alternativu k tradičním způsobům práce a bydlení. Tímto směrem se zdá být cesta k efektivnějšímu, spojenějšímu a udržitelnějšímu městskému životu.
